Sarajevo

Do Sarajeva jsme dorazili pozdě odpoledne po celkem úmorný mnohahodinový jízdě busem, kterej poslední desítky kilometrů sjížděl z hor rychlostí blízkou chůzi. Naštěstí cestou aspoň bylo na co koukat, okolní hornatá krajina byla parádní. Čas jsme si taky krátili vražděním červíčků ve hře Worms. K našemu potěšení nás autobus vysadil na sarajevskym Čerňáku, odkud bylo nutno pokračovat do centra MHD. Ze Srbska s náma busem přicestovala sympaticky vyhlížející Francouzka podivnýho jména, která se k nám na nádraží připojila, abychom se společně dostali do města. Nabrali jsme síly u piva a hamburgru a vydali se směrem k trolejbusu číslo sto tři. Trolejbus nám zprostředkoval pěknou exkurzi po zdejších sídlištích, kde bylo vidět, že se tu asi při nedávný válce nestřílelo zrovna málo. Když mě kamarád Jen budí, jsme už na konečný, berem baťochy a míříme k hostelu. Jdem najisto, protože zcestovalý Jen už ví. Francouzská pícka už za cestu vykouřila krabičku cigaret. Těší se na sprchu, sděluje mi. Ubytujem se v místnůstce 2 x 5 metrů pro 12 lidí, umyjem se (všichni kromě Pařížanky) a razíme na obhlídku okolí. Městečko je to malebný, zaříznutý do hor. Z centra je vidět jak se rozprostírá do okolních kopců. Obzvláště turecká část bazar Bašč..něco je dost útlný místo. Všude jsou mešity. A špičatý minarety, ze kterejch cosi halekaj jakýsi "zpěváci". Semtam i nějakej ten kostel a synagoga. Tady v centru už válčení tolik znát není, i když nějaká ta rozstřílená fasáda se taky najde. Francouzka pomalu dojíždí další krabičku, je čím dál otravnější, ale protože víme, že nepije alkohol, šikovně se jí zbavíme, když si sednem do hospůdky na pivo. Tím naše kamarádství končí a víckrát už se neshledáme. Co taky s holkou, která se nemeje, nepije, nejí a kouří... A ještě je z Francie! Zbytek večera trávíme korzováním po městě, povečeříme plněný cibulky, navštívíme pivovar a jdem poměrně časně spát. Další den se nese v podobným duchu. Poflakujem se po městě, občas dáváme turecký kafíčka v kavárně za půleuro. Proložíme to šíšou na trhu a shlédnutím šachový partie na obří šachovnici na náměstí, kde dva staříci hrají a deset dalších stojí kolem a hlasitě kibicuje. O finálních pár tahů nás připraví otravnej žebrající cikán, takže nevíme, kdo vlastně zvítězil. Odpoledne ještě vyjdeme na kopec, kde je hřbitov a pěknej výhled na centrum. Pak ještě nakoupíme na tržišti zásoby na cestu a navštívíme zaplivanej bárek, kam nás přilákala stařenka tančící disko. To už se blíží večer a s tím i odjezd do naší další destinace - městečka Kotor u moře v Černý Hoře. Bus jede v 8 zase z Černýho mostu. Chytrofouny máme nabitý, takže o zábavu nebude nouze a další červí válka může začít!