Po dlouhém plánování cesty na Balkán jsme vyrazili v pátek vlakem v 5:39 do Bělehradu. Vyjeli jsme ve složení já (Petr Jirásek) a Honza Viktorin. Po pár dnech se k nám měl ještě přidat ještě Dan Šmejkal, který měl zprvu něco lepšího na práci.
Cesta přes Čechy a Moravu probíhala v poklodném tempu. Ještě před Bratislavou jsme vypili každý šest plechovkáčů a načali kořalku. Po krátkém průjezdu Sovenskem jsme se dostali do Maďarska, kde nás počáteční radost z cesty opustila. Na nekonečné roviny polí pálilo slunce, vlak stavěl v každé prdeli, a já jsem drtil Honzu ve hře "kdo uvidí dřív zvíře" (seděl jsem ve směru jízdy).
Vlak nabral cestou asi dvě hodiny zpoždění, takže jsme do Bělehradu dorazili asi v půl jedenácté. Slíbili jsme nějakým Moravákům, že jim pomůžeme najít hotel, a na nádraží jsme jim utekli. Ubytovali jsme se, osprchovali a vyrazili za zábavou. Snědli jsme první pljeskavici, vypili pár Jelenů (piv) a potkali Honzovy dvě kamarádky. Ty nás vzaly fo klubu Anderground. (Takovejch krasavic jste neviděli.) A když už jsme se dostatečně poveselili, odvezl nás jistý Vuk zpět do hostelu.
Napsal: pan Petr Jiráskovič Jirásek Žirafásek
Žádné komentáře:
Okomentovat